Trendy ve virtuální a rozšířené realitě

Headsety pro rozšířenou nebo virtuální realitu nejsou novinkou. K dispozici jsou již mnoho let a společnosti jako Meta (dříve Oculus), HTC, TCL, Pico, Sony, ale třeba i Epson, Microsoft, Lenovo nebo Konica Minolta již svá zařízení také nabízejí. Navzdory mnoha různým přístupům se je však stále nedaří rozšířit mezi uživatele do takové míry, jak si jejich výrobci před pár lety představovali. Ačkoli třeba Meta se svými headsety řady Quest udělala v posledních letech velké pokroky. Stále se však čeká na zásadní funkci či službu, díky které se tato zařízení dostanou do hledáčku spotřebitelů.

Dlouho očekávaný Apple Vision Pro

Velká očekávání proto byla spojována se značkou Apple, která již mnohokrát ukázala, že má finanční, marketingovou, obchodní i technologickou sílu na to, aby dokázala na trhu prosadit nové technologie. Vision Pro na to jdou skvěle a stávají se atraktivní ukázkou nejmodernějších technologií včetně perfektních displejů, výkonných čipů, citlivých senzorů, fotoaparátů a mnoha dalších pokrokových prvků. Příkladem může být uživatelské prostředí systému visionOS a jeho ovládání založené na snímání pohybu rukou a očí, které se na rozdíl od konkurence obejde bez externích ovladačů a dalších doplňků. To samé platí o možnosti interakce s ostatními lidmi díky displeji na čelní straně nebo prolínání vnitřního prostředí brýlí s okolím. Výhodou je samozřejmě – stejně jako u dalších produktů Applu – i silný ekosystém. O technologických možnostech produktu svědčí třeba i to, že byl již několikrát využit i během chirurgických zákroků. Na druhou stranu jde o velmi drahý produkt s omezenou dostupností. A navzdory mnoha zajímavým aplikacím a službám se ani zde žádné revoluční využití alespoň prozatím nekoná (ačkoli např. firemní porady ve VR, videohovory s rodinnou a přáteli, sledování filmů a seriálů, čtení oblíbených webů, nebo hraní her dokáže uživatele spolehlivě vtáhnout na dlouhé minuty). Ano, raději uvádějme minuty nežli hodiny, protože navzdory nejmodernějším technologiím včetně detailních displejů se ukazuje, že mnoho uživatelů má potíže v brýlích trávit delší čas. Určitým limitem může být i váha zařízení a postupné nepohodlí uživatelů kvůli zahřívání obličeje. Novinka od Applu tak v mnoha ohledech naplnila nebo dokonce překonala očekávání, ale je zřejmé, že vzhledem k ceně se masovou záležitostí také nestane. A nejspíš to ani nebylo cílem – Applu v případě první generace zařízení šlo primárně o demonstraci možností a rozšíření headsetu mezi vývojáře. Snad se tedy brzy dočkáme druhé generace brýlí, která by mohla být levnější, menší, lehčí a více přitažlivá (a hlavně dostupnější) pro běžné spotřebitele.

Meta Quest a další výrobci

Virtuální a rozšířená realita je samozřejmě zajímavá i pro ostatní výrobce. Mnoho jich působí primárně v byznysové sféře a na běžném trhu se neobjevují – příkladem mohou být produkty firem jako Konica Minolta, Epson či Microsoft. Někde na pomezí se pak nacházejí produkty společnosti HTC, které jsou sice oblíbené i mezi hráči PC her, ale intenzivně se soustředí i na byznysové zákazníky.

Pak tu máme i další produkty, jako je sada PlayStation VR určená pro majitele herních konzolí Sony. Nebo stylová řešení typu Ray-Ban Meta, která téměř nerozeznáte od klasických slunečních brýlích, ale získáte v nich např. fotoaparát a kameru s možností snadného sdílení pořízených materiálů na sociálních sítích. Zajímavým pokusem jsou také brýle TCL NXTWEAR, které lze označit za jakési prodloužené ruce smartphonu schopné zrcadlit obsah displeje chytrého telefonu na podstatně větší plochu uvnitř brýlí. Na podobném principu pracují např. i brýle Legion Glasses společnosti Lenovo určené primárně na hraní her (výrobce však nabízí i profesionální modely pro nasazení v podnikovém prostředí).

Jedním z hlavních hráčů na trhu i nadále zůstává Meta se svými brýlemi Quest. Dnes se prodávají již v několikáté generaci a vedle spotřebitelských modelů se vyrábějí také varianty zaměřené na firemní zákazníky. Zejména základní řada se těší oblibě uživatelů díky zajímavému mixu vlastností, výkonu, ceny i nabídky aplikací a her. Meta navíc průběžně svůj systém vylepšuje a doplňuje jej o nové funkce. Pokud si tak chce možnosti AR/VR brýlí vyzkoušet běžný uživatel, nejčastěji sáhne právě po některém z modelů řady Meta Quest. Meta navíc svůj systém Horizon OS brzy zpřístupní i dalším výrobcům, jako jsou ASUS a Lenovo, čímž by mělo dojít k dalšímu rozšíření ekosystému her, aplikací a dalších služeb.

Závěrem

Ačkoli jsme si na začátku článku naznačili, že segment AR a VR technologií stále tak trochu hledá své místo pod sluncem, již dnes existuje mnoho způsobů využití. Běžní uživatelé ocení např. hraní her nebo konzumaci multimédií, virtuální prohlídky muzeí a galerií nebo třeba různé formy interaktivní komunikace. Široká škála aplikací míří na vzdělávání, edukaci či školení, ať již doma, ve školách nebo firmách. Do budoucna budou AR a VR technologie hrát stále důležitější roli i při rekvalifikacích.

V byznysu AR/VR ocení při prezentaci produktů, prototypování či designování, ať již třeba automobilů, letadel či jiných produktů, interiérů nebo rovnou exteriérů celých budov, nebo možnost předvádět zákaznické konfigurace zboží na míru. V poslední době se objevují i technologie pro trénink a rozvoj dovedností profesionálních sportovců. Sami tedy můžete vidět, že možností je celá řada a každým dnem navíc přibývají nové.