SSD pro běžné uživatele

SSD disky jsou dnes k dostání v řadě variant. Nejčastěji můžeme narazit na 2,5" jednotky a moduly formátu M.2 (vedle nejběžnějšího formátu 80 mm se vyrábějí i jiné varianty, např. 30 mm). Méně často se setkáváme i s dalšími provedeními – např. s úložištěm v podobě interní počítačové PCIe karty.

Z vícera možností lze vybírat také v případě interní sběrnice, prostřednictvím které disky komunikují s ostatním hardwarem. Část aktuální nabídky stále spoléhá na rozhraní SATA III, které je pomalejší (teoretické rychlosti čtení a zápisu se pohybují kolem 500 MB/s), ale spolehlivé a v mnoha případech stále dostačující (nehledě na to, že např. u starších desktopů nebo notebooků jiná možnost často ani nebývá k dispozici). Výhodou je naopak nízká cena.

PCI Express a mezigenerační rozdíly

Pokud je to možné, je výhodnější sáhnout po novějším řešení v podobě PCI Express. Takové disky nabídnou v kombinaci s technologií NVMe a dalšími moderními prvky výbavy podstatně vyšší rychlosti čtení i zápisu dat (u PCI 3.0 lze atakovat teoreticky hranici až 3 500 MB/s, PCIe 4.0 modely mohou mířit až na čísla kolem 7 000 MB/s), čehož dokážou moderní počítače a jejich operační systémy i provozovaný software a hry náležitě využít. Totéž platí i o moderních herních konzolích. Z hlediska poměru cena/výkon/spolehlivost jde o atraktivní volbu, která bude ještě dlouhou dobu běžným mainstreamem bohatě postačujícím drtivé většině zákazníků.

Nejnáročnější uživatelé již mohou sáhnout i po discích využívajících nastupující standard PCI Express 5.0, který se postupně začíná rozšiřovat a jeho podporu nabízejí i nejnovější generace základních desek a procesorů. Takových disků je však v nabídkách výrobců prozatím málo, navíc jsou drahé a často se hodně zahřívají a je nutné je chladit (ideálně aktivně). Nutno podotknout, že výrobci s produkovaným teplem v některých případech bojují skutečně originálně. V rychlostech práce s daty, které v případě mnoha modelů přesahují u čtení i zápisu 10 000-12 000 MB/s (a nejspíš do budoucna dál porostou), však jen těžko hledají konkurenci…

Kapacita

Z hlediska kapacity jsou dnes nejběžněji k dostání SSD v provedeních od 120 GB až po 8 TB. Každý tak může dle svých preferencí a finančních možností vybírat z široké nabídky produktů.

Typ paměťových buněk

Dále by nás mohl zajímat například typ použité paměti, respektive paměťových buněk (dnes nejběžněji 3D NAND, MLC – multi level cell, TLC – triple level cell, a QLC – quad level cell), který hovoří o tom, kolik bitů informace pojme každá buňka. Na jednu stranu tak platí, že čím více bitů paměťová buňka pojme, tím vyšší kapacitu získáme. Na druhou stranu však musíme počítat i se skutečností, že čím více bitů do paměťové buňky uložíme, tím více se zkracuje její životnost a snižuje rychlost. Nejdelší životností by tak teoreticky měly disponovat disky s pamětí typu SLC (single level cell), které do každé buňky ukládaly jen jediný bit informace, díky čemuž docházelo k menšímu opotřebení. Navíc byly rychlé, ale kvůli nižším kapacitám a vyšším nákladům na výrobu se od nich postupně začalo upouštět na úkor pamětí schopných pojmout více bitů v jedné buňce. Takové paměti přinesly větší kapacitu a nižší ceny, ale jejich životnost bývá kratší.

Životnost disků

Výrobcům disků i dodavatelům operačních systémů se podařilo přijít s různými chytrými technologiemi, které pomáhají optimalizovat provoz SSD, a prodlužovat tak jejich životnost. I přesto bychom však měli v závislosti na plánovaném konkrétním nasazení SSD parametr TBW, který projektovanou životnost udává, brát v potaz. Obecně však většinou platí, že spolu s cenou disků roste i jejich životnost. TBW se běžně pohybuje v rozsahu od několika stovek (u levnějších modelů) až po vyšší tisíce (u disků, které jsou vhodné např. pro nasazení v pracovních stanicích).